Měření na pracovišti

Dne 1.1.2017 vstoupil v účinnost zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Tento zákon zavedl některé nové pojmy a povinnosti, týkající se ozáření z radonu na pracovišti. Další požadavky stanoví vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

Za pracoviště, kde může dojít ke zvýšenému ozáření z radonu, se podle § 96 odst. 1 zákona považuje

1. pracoviště v podzemí,
2. pracoviště, na němž je čerpáním, shromažďováním nebo jiným obdobným způsobem nakládáno s vodou z podzemního zdroje, zejména čerpací stanice, lázeňské zařízení, stáčírna, úpravna vody nebo vodojem,
3. pracoviště umístěné v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy, které splňuje podmínky stanovené vyhláškou v § 92 a v příloze č. 25.

Ozáření pracovníků na těchto pracovištích je považováno za existující expoziční situaci. Provozovatelé (nikoliv majitelé) pracoviště musí v prvním kroku zajistit první měření objemové aktivity radonu (OAR) a porovnat výsledky s referenční hodnotou 300 Bq/m3. Na pracovišti, na němž bylo zjištěno překročení referenční úrovně 300 Bq/m3 OAR se na základě opakovaného měření a stanovení efektivní dávky posuzuje, zda může být u pracovníků překročena hodnota efektivní dávky 6 mSv za rok. V případě práce na více pracovištích s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být efektivní dávky pracovníka sčítány.

Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém nebylo zjištěno překročení referenční úrovně OAR nebo na kterém nebyla při opakovaném měření zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, nemusí být v následujících letech měření a stanovení efektivní dávky prováděno, nedošlo-li

1. ke změně
   1. pracovních podmínek,
   2. organizace nebo režimu práce, nebo
2. k úpravě pracoviště včetně změny ventilace.

Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém byla při opakovaném měření zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, musí být měření a stanovení efektivní dávky prováděno v každém kalendářním roce.

Měření na pracovišti musí být provedeno držitelem povolení k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona – stanovování osobních dávek na pracovišti s možným zvýšením ozářením z radonu.

Dne 1.1.2017 vstoupil v účinnost zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Tento zákon zavedl některé nové pojmy a povinnosti, týkající se ozáření z přírodního zdroje záření. Další požadavky stanoví vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

Za pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje se považuje:

1. paluba letadla při letu ve výšce nad 8 km
2. pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu.

Seznam pracovišť je uveden v § 87 vyhlášky:

Pracovištěm s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu je pracoviště, na němž se provádí

1. těžba, transport produktovody nebo zpracování ropy a plynu,
2. těžba uhlí,
3. těžba rud,
4. zpracování niobové nebo tantalové rudy,
5. zpracování suroviny obsahující vzácnou zeminu,
6. primární výroba železa,
7. tavení cínu, olova nebo mědi,
8. výroba cementu, včetně údržby slínkových pecí,
9. výroba fosfátových hnojiv, výroba kyseliny fosforečné nebo termická výroba fosforu,
10. výroba pigmentu na bázi oxidu titaničitého,
11. zpracování zirkonu nebo zirkonia,
12. výroba, zpracování nebo užití materiálů s obsahem thoria a uranu,
13. spalování uhlí v zařízení s tepelným výkonem nad 5 MW, včetně údržby kotlů,
14. získávání geotermální energie,
15. provoz zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje,
16. nakládání s materiálem, u kterého bylo prokázáno, že obsah přírodního radionuklidu v něm přesahuje uvolňovací úroveň nebo zvyšuje příkon prostorového dávkového ekvivalentu o více než 0,5 µSv/h,
17. hornická činnost,
18. činnost prováděná hornickým způsobem v podzemí, nebo
19. činnost související s nakládáním s těžebním odpadem.

Ozáření pracovníků na těchto pracovištích je považováno za plánovanou expoziční situaci. Provozovatelé (nikoliv majitelé) pracoviště musí v prvním kroku zajistit měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka a evidenci výsledků měření a osobních dávek pracovníka.

Při posuzování překročení či nepřekročení úrovní pro průměrnou objemovou aktivitu radonu (300 Bq/m3) a 1 mSv za rok pro efektivní dávku se stanovuje:

1. měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu
2. měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší
3. měření povrchové kontaminace na pracovišti
4. doba pobytu na pracovišti.

Měření je rozděleno do několika etap:

1. předběžné měření (pouze na pracovištích v podzemí)
2. první měření
3. opakované měření
4. měření opakované v každém kalendářním roce.

Opakované měření se provádí v případě překročení některé z úrovní (300 Bq/m3, 1 mSv/rok) a výsledek efektivní dávky pracovníka se porovnává s hodnotou 6 mSv/rok nebo 1/3 limitů stanovených na kalendářní rok. Na pracovišti, na kterém byla při opakovaném měření zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, musí být měření a stanovení efektivní dávky prováděno v každém kalendářním roce.

V případě překročení výše uvedených úrovní se musí provádět optimalizace radiační ochrany. Opatřeními pro optimalizaci radiační ochrany jsou zejména změna používaných surovin, technologie nebo organizace, způsobu a režimu práce a úprava pracoviště, včetně úpravy ventilace.

Měření na pracovišti musí být provedeno držitelem povolení k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona – stanovování osobních dávek na pracovišti s možným zvýšením ozářením z přírodního zdroje záření.