Měření radonu ve stavbách se provádí za účelem kontroly, zda stavba byla provedena s dostatečnou ochranou proti pronikání radonu z podloží, stavebních materiálů a dodávané vody (kolaudační měření). Dále se měření provádí před rekonstrukcí staveb a při změně užívání z nepobytových na pobytové nebo obytné místnosti.
Postup měření a vyhodnocení vychází z platné metodiky – Měření a hodnocení ozáření z přírodních zdrojů záření ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi (DR-RO-5.0 (Rev. 2.0.), SÚJB, duben 2018).
Referenční úroveň pro přírodní ozáření uvnitř budovy s obytnou nebo pobytovou místností je 300 Bq/m3.
V praxi to znamená, že v novostavbě před kolaudaci nesmí být překročena referenční úroveň 300 Bq/m3. Ze zkušeností doporučujeme nechat si provést krátkodobé (týdenní) měření průměrné objemové aktivity radonu ve stavbě a mít jistotu, že vynaložené prostředky na protiradonové opatření nebyly zbytečné a že stavební firma provedla opatření v dostatečné kvalitě. Jedině tak budete mít jistotu, že je objekt z hlediska radiační ochrany v pořádku.
Rovněž měření radonu před rekonstrukcí má smysl v tom, že v případě překročení referenční úrovně objemové aktivity radonu 300 Bq/m3 před rekonstrukcí může projektant navrhnout odpovídající řešení, které sníží hodnoty průměrné objemové aktivity radonu na únosnou mez. Toto řešení je z ekonomického hlediska jednodušší než případně prováděná opatření po uskutečněné rekonstrukci objektu.
Pokud stavebník provádí změnu dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úpravy), při které se zachovává vnější půdorys a výška stavby, je důležité dodržet několik zásad a uvědomit si některé skutečnosti. Veškeré stavební úpravy, které se týkají izolace a ventilace stavby (výměna oken, zateplení atd.), je potřeba navrhovat s ohledem na úroveň přírodního ozáření ve stavbě. Důvodem je, aby po stavebních úpravách nedošlo ke zvýšení koncentrací radonu ve stavbě v důsledku omezení ventilace nebo narušení bariéry proti pronikání radonu z podloží.