Radonová diagnostika se provádí tam, kde bylo zjištěno překročení referenční úrovně 300 Bq/m3 pro objemovou aktivitu radonu. V převážně většině se to týká starších staveb, které jsou v horším technickém stavu (absence izolací, dřevěné podlahy atd.), ale i u nových kolaudovaných staveb, kde vlivem nedodržení norem, špatného návrhu izolací, stavebních postupů byly překročeny referenční úrovně objemové aktivity radonu.
Pojem radonová diagnostika objektu zahrnuje celou řadu měřících metod a postupů využívajících specializované měřící techniky. Hlavním cílem radonové diagnostiky objektu je identifikace a kvantifikace zdrojů radonu a přísunových cest radonu do vnitřního ovzduší stavby. Detailní popis transportu radonu a distribuce objemové aktivity radonu v objektu a jeho podloží jsou zcela zásadní pro návrh a realizaci protiradonových ozdravných opatření.
Základem měření je kontinuální monitorování objemové aktivity radonu ve vybraných částech stavby, zahrnujících i nepobytové prostory (chodby, sklep atd.). Doplňujícími metodami jsou stanovení radonového indexu pozemku stavby, krátkodobé měření objemové aktivity radonu uvnitř stavby, okamžité měření objemové aktivity radonu, technika stopovacích plynů atd.